Hrala Jiří

* 19. 4. 1931 Kolín, † 13. 9. 2002 Praha

Jiří Hrala se o archeologii, historii a filologii zajímal již při studiu na kolínském gymnáziu. Po maturitě (1950) nastoupil na FF UK, kde studoval v semináři Jana Filipa a Jana Eisnera prehistorii, zároveň s oborem historie. Zabýval se především problematikou střední a mladší doby bronzové, na toto téma obhájil svou diplomovou práci Střední a mladší doba bronzová ve středním Polabí (1955). Během studia byl přijat jako archeolog do krajského muzea v Teplicích (1954–1956), poté nastoupil do Archeologického ústavu ČSAV.
Hralova rozsáhlá terénní činnost se tematicky zaměřovala především na období popelnicových polí, výjimkou bylo např. slovanské hradiště v Kolíně-Háníně. Jako znalec střední a mladší doby bronzové byl vybrán jako spoluautor zpracování rozsáhlého výzkumu Ivany Pleinerové v Březně u Loun. Od roku 1984 vedl spolu s Milošem Vávrou a Zdeňkem Sedláčkem záchranný výzkum opevněného sídliště z doby bronzové ve Velimi na Kolínsku, s detailním výzkumem jeho fortifikační soustavy v 90. letech.
Hrala se živě zajímal také o problémy spojené se starými etniky. Vedením ústavu byl pověřen realizovat projekt albánsko – československé expedice pro výzkum časně illyrských památek. Zahájení expedice v roce 1961 bylo však z politických důvodů zrušeno. Zájem o Balkán ovšem u něj přetrval; odrážel se např. v pravidelné účasti na thrakologických kongresech a později Hrala svou studijní oblast rozšířil o skythologická témata a Černomoří.
V letech 1957–1965 zastával Hrala funkci vědeckého tajemníka ústavu. V této pozici se podílel např. na organizaci každoročních konferencí v Liblicích, včetně redakce sborníků, vycházejících při této příležitosti. Dále se aktivně zapojil do příprav VII. kongresu Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických (UISPP) v Praze v roce 1966, včetně přípravy rozsáhlé kongresové výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Své odborné znalosti a zkušenosti z redakční práce využil Hrala při redigování Archeologických rozhledů, které vedl v letech 1968–1972 a znovu v letech 1986-1996. Kromě Archeologických rozhledů úspěšně redigoval interní tisky a sborníky vydávané při příležitosti symposií, konferencí a kongresů. Stál také u zrodu sborníku Muzea hlavního města Prahy Archeologica Pragensia (1980) a vedl ho až do roku 2000. V 90. letech redigoval III. díl, resp. dodatky k Filipovu encyklopedickému slovníku evropské archeologie.
Od 60. let se Hrala podílel na kartografickém znázornění vývoje osídlení na našem území od nejstarších dob do příchodu Slovanů pro Atlas československých dějin (1965). Záslužnou práci vykonal na poli popularizace archeologie. Jeho Malý labyrint archeologie (1976) byl okamžitě rozebrán.
Jiří Hrala odešel náhle a Archeologický ústav ztratil nejen dlouholetého, pečlivého a poctivého pracovníka, ale zároveň vlídného a přátelského člověka s laskavým humorem.

D (výběr): Hrala, J. 1968: Střední Čechy v mladší a pozdní době bronzové I, II. Archeologický ústav Praha; H., J. 1973: Knovízská kultura ve středních Čechách. Archeologické studijní materiály 11, Praha; H., J. 1976: Malý labyrint archeologie. Praha; H., J. 1980: Pohledy do současné skythologie. Památky archeologické 71, 267-307; Pleinerová, I. – H., J. 1988: Březno. Osada lidu knovízské kultury v severozápadních Čechách. Ústí n. L.; H., J. – Sedláček, Z. – Vávra, M. 1991: Velim-Skalka, hradiště z doby bronzové. Kolín – Brno; H., J. (ed.) 1998: J. Filip: Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas. Bd. III. Addenda. Praha; H., J. – Šumberová, R. – Vávra, M. 2000: Velim. A Bronze Age fortified site in Bohemia. Praha.
L (výběr): Moucha, V. 1991: Životní jubileum PhDr. Jiřího Hraly, CSc. Archeologické rozhledy 43, 603-604; Moucha, V. 2003: Vzpomínka na Jiřího Hralu. Archeologické rozhledy 55, 179-180 (+B).